Myšlenkové mapy mají své opodstatnění ve výuce žáků s poruchami učení. Dosavadní praxe ukazuje , že právě žáci, kteří mají některou z poruch učení (dyslexie…), se snáze učí a přijímají učební látku – data, informace právě prostřednictvím myšlenkových map.
Ve své praxi jsem ve výuce začal využívat myšlenkové mapy jako metodu pro podporu především nadaných žáků. Praxe však ukázala, že nadaní žáci si s myšlenkami poradili rychle, ale v zásadě nijak významně nezměnila jejich výsledky studia. Prostě některým mapy vyhovovaly lépe a jiným hůře, ale většinou již měli vypracovaný vlastní systém studia a ten jim vyhovoval. Mapy byly pro ně příjemným zpestřením dosavadní praxe.
Zcela odlišný způsob a uchopení myšlenkových map byl u žáků s horšími studijními výsledky a také u žáků s poruchami učení. Zpočátku se na tvorbu a využití map dívali nedůvěřivě a také jim delší čas trvalo než pochopili a přijali za své princip tvorby myšlenkových map, ale potom se staly pro ně mnohem příjemnějším a hlavně účinnějším studijním nástrojem.:
Učební látku, informace a další data zpracované a prezentované formou myšlenkové mapy si nejen lépe pamatovali, ale hlavně déle a také některou látku i lépe chápali. Pozor!!! Tato skutečnost platila pouze, když mapy sami aktivně tvořili, nikoliv když je pouze převzali hotové!
Malým šetřením srovnávajícícm klasické metody ve srovnání s myšlenkovými mapami se potvrdilo, že stoupla délka a množství zapamatovaných informací, dále stoupla i dílčí schopnost aplikovat získané informace dále a klesla chybovost v testech a v ověřování znalostí.
Znám úspěšného podnikatele, který byl v dětství diagnostikován jako dyslektik a který dodnes ve svém plánování, organizaci a dalších činnostech používá myšlenkové mapy. Díky myšlenkovým mapám řídí a realizuje rozsáhlé a náročné projekty, kde koordinuje několik set lidí v mnoha činnostech a v delším časovém horizontu. To vše díky myšlenkové mapě zvládá a vždy bezpečně ví kde je, co se děje a co bude dále třeba.
Mgr. Miloslav Hubatka