Myšlenkové mapy lze efektivně využít ve vyučovacích hodinách humanitních předmětů. Právě zde se nabízí možnost rozvinout některé vhodné metody. Především je to Brainstorming, Řízená diskuze, Basket metoda a jiné.
Je obecně známo, že využití moderních technologií v humanitně zaměřených předmětech je velmi malé. Je to škoda, protože se tak studenti i učitelé ochuzují o velký potenciál, který by mohl tyto předměty a obory obohatit a kvalitativně posunout dále. Kromě oblasti zdrojů informací (internet, CD ROM, …) je to i oblast nástrojů pro vylepšení již známých a používaných metod.
Jednou z takovýchto možností je použití myšlenkové mapy . Můžeme ji používat mnoha způsoby a obměnami.
Například:
- Podklad pro diskuzi – mapa tvoří osnovu a obsah diskuze. Zaznamenává podstatné, vzájemné vztahy, složitost problému, ukazuje řešení atp.
- Podklad pro analýzu problému – mapa je opět kostrou, na které je rozebráno vše podstatné, jednotlivé vazby a další aspekty problematiky. Následná analýza je potom lépe pochopitelná a tím i mnohem jednodušší. Zejména když jde o velmi složitý, rozvětvený a nebo abstraktní pojem. Již po krátké práci s probíraným problémem často studenti ztrácí přehled, nechápou vztahy, nerozlišují podstatné od vedlejšího a přestávají pracovat.
- Mapa jako záznam diskuze nebo průběhu výuky. Probíhající diskuze nebo brainstorming je zaznamenáván do myšlenkové mapy. Lze tak zaznamenat i obsáhlou nebo členitou diskuzi. Neunikne tak žádná zajímavá myšlenka nebo nápad , který by jinak byl zcela ztracen. Navíc máme skutečnou „mapu“ problému, se všemi jeho složitostmi a specifiky. V neposlední řadě je zde výhoda možnosti se k problému později vrátit a znovu se jím zabývat. To ocení zejména učitelé i studenti, kteří moc dobře vědí, že se zpravidla během vyučovací hodiny vše nestihne a návrat k problému třeba po týdnu je často těžký.
- Myšlenková mapa jako samotný výsledek projektu, práce, úkolu nebo čehokoliv chcete. To, co byste psali a měli nepřehledně popsáno třeba i na desítce stran, lze klidně zobrazit na jediné mapě. Jistě, nejde to aplikovat vždy a na vše, ale každopádně to může být nezřídka dobrým a užitečným řešením. Navíc všechny počítačové programy na tvorbu map umí exportovat do formátu jako je jpg, pdf, dokumenty Microsoft Office aj, takže vložení takovéto mapy do jiného dokumentu nebo práce či projektu je potom hračkou.
Jistě se dají použít myšlenkové mapy v humanitních předmětech i jinak. Výčet možností by byl ještě mnohem delší, ale důležité je, že to lze udělat a to dokonce velmi snadno a s dobrým konečným výsledkem.
Mgr. Miloslav Hubatka