Kde vidím jedno z mnoha užitečných využití myšlenkových map je právě v oblasti rozvoje dětí, resp. jejich myšlení. Cílem je naučit je pomocí nástroje jako jsou myšlenkové mapy soustředit se na detail, odhalit skutečné příčiny nebo také postihnout širší souvislosti a vlivy, které do řešeného problému zasahují. Možností je nepočítaně. Jen to zkusit.
Pro naše děti jsou moderní technologie velmi atraktivní a přitažlivé. Nabídneme–li jim dvě shodné aktivity a jedna z nich je právě s využitím moderních technologií, tak máme velkou šanci, že právě tuto variantu budou preferovat. Tak tento fakt využijme k našemu a hlavně k jejich prospěchu. Naučme je aktivně a správně používat myšlenkovou mapu jako prezentační nástroj třeba ve výuce, jako formu referátu nebo domácího úkolu. Naučme je pomocí myšlenkových map efektivně plánovat a lépe řídit sebe i svůj čas. A v neposlední řadě, naučme je kritickému myšlení. Naučme je schopnosti analyzovat problém nebo proces, uvědomit si priority, souvztažnosti, všechny faktory do toho vstupující a hlavně naučme je, jak se v tom vyznat a jak s tím dále pracovat.
Jde totiž o dovednost velmi důležitou a užitečnou pro jejich další studium i profesní vývoj. Jakkoliv by se to zdálo snadné, tak tomu tak není. Naopak je to náročnější, než by se na první pohled zdálo. Ale pravidelný trénink a opakované smysluplné využití vede k požadovanému výsledku. Velký přínos vidím i v tom, že tato forma sebevyjádření zároveň dává neuvěřitelný prostor k projevu jejich originality a individuality. To je právě jedna ze silných stránek, která mladé generaci doslova sedí. Myšlenkové mapy jim pomohou růst.
Abych mohl lépe vysvětlit záměr tohoto článku a záměr využití myšlenkových map pro rozvoj myšlení dětí, tak si vypůjčím Bloomovu taxonomii. Vidíme na ní jednotlivé myšlenkové operace od těch základních a tedy nejdůležitějších, až po ty skutečně vyšší, složitější a tedy i o to náročnější.
Zapamatovat a pochopit
Základem je Zapamatovat a Pochopit. Bez těchto prvních dvou aspektů nelze realizovat třetí – Aplikovat. Zde si neodpustím poznámku směrem k těm, kteří na školství a na současném vzdělávání odsuzují právě tyto dva aspekty. Názory, že lze vše odvodit, najít na internetu, takže se řadě věcí nemusí učit a zatěžovat tím žáky, je mylná. Bohužel i to, že to nebudou v životě potřebovat apod. nemusí být vždy pravda. Naopak! Tak jak vidíme, znalost -a hlavně správná znalost věcí bývá právě důležitým výchozím bodem pro vyšší myšlenkové operace a závěry. Nejvíce kreativní a nejoriginálnější velmi často bývají ti lidé, kteří dokáží využít znalosti ze zdánlivě nesouvisejících oborů a díky tomu najít a vyřešit zdánlivě neřešitelné nebo složité problémy či situace. Ano, je to právě schopnost správné aplikace (třetí úroveň), která je nejen podmíněna nutným zvládnutím prvních dvou úrovní, ale také současně tvoří pevný základ pro další nad sebou. Jestliže věci znám a chápu je, tak je logicky také mohu správně a efektivně aplikovat v praxi- a to tak, aby to bylo nejen užitečné, ale i funkční pro všechny. Žádný systém pokus – omyl, ale cílený, promyšlený a hlavně správný způsob aplikace.
Analýza a syntéza jsou další, vyšší myšlenkové operace, které velmi často odlišují ty úspěšné od těch neúspěšných. Ve své knize Úspěšní rodiče vychovávají své děti jinak http://www.nadanedite.cz/uspesni-vychovavaji-sve-deti-jinak/ jiné uvádím i pro životní úspěšnost nutnou dovednost strategického myšlení. To je právě schopnost odhalit skutečnou podstatu věcí. Analyzovat dostupné informace, procesy a vysledovat v nich skutečné primární příčiny. A na těch potom teprve postavit dobré a skutečně užitečné řešení. Laicky řečeno, vše rozebrat do šroubečku a následně poskládat zpět nebo lépe do nové podoby. Tím současně pochopit nejzákladnější principy, pravidla a fungování procesů. Na tom se potom dá aplikovat poslední stupeň Bloomovy taxonomie – hodnocení.
Hodnocení – je nejvyšší a zodpovědné posouzení, porovnání nebo evaluace dané věci, systému nebo třeba problému. Nelze udělat kvalitní hodnocení bez hlubšího pochopení a znalosti, tak jak nám to zobrazená pyramida ukazuje. Bohužel v současné praxi je to spíše tak, že posuzuje, hodnotí kde kdo a kde co, aniž by tomu skutečně rozuměl nebo dokonce měl o dané věci dostatek kvalitních znalostí a zkušeností. Podle toho to potom ovšem také vypadá.
Na závěr bych ještě rád uvedl, že spolu s hodnocením na vrcholu pyramidy stojí i kreativita, tedy schopnost Vytvořit nové, kvalitativně vyšší a lepší řešení, nové dílo, odlišné od dosavadních a současně velmi užitečné nebo účinné.
Zkrátka, bez postupného se prokousání postupnými a nutnými fázemi myšlení nelze dost dobře vytvořit něco opravdu jedinečného a současně kvalitního.
Pokud ano, tak je to spíše dílem náhody než cíleného a promyšleného procesu.
Jak s tímto vším souvisí myšlenkové mapy? Funkce a užitek myšlenkovým map plyne právě z jejich schopnosti správně a relativně snadno aplikovat principy Bloomovy taxonomie. Ve spojení tohoto systému a myšlenkových map dáváme našim dětem účinný nástroj na správný způsob myšlení, ale také na správný způsob řešení problémů, krizí nebo i na optimální plánování každodenních povinností či úkolů.
Pomocí myšlenkových map totiž aplikujeme jednotlivé posloupnosti Bloomovy taxonomie do praxe. Při tvorbě mapy můžeme lépe pochopit i zapamatovat. Pomocí myšlenkové mapy můžeme lépe a hlavně názorně analyzovat i tvořit syntézu – novou mapu. V neposlední řadě pomocí myšlenkových map můžeme skutečně efektivně hodnotit i dojít k nápadu na nové, opravdu výjimečné řešení.
Zkrátka – při správné aplikaci můžeme učit naše děti správně přemýšlet a to tak, že jim to bude ku prospěchu po celý život.
Na svých školeních v samostatném bloku věnovaném této konkrétní oblasti učím, jak toto správně uchopit a pomocí myšlenkových map i správně aplikovat v praxi, v každodenním osobním nebo pracovním životě. Jde o velmi důležitou a hlavně hodně užitečnou oblast, ale současně je třeba uvést fakt, že pokud má být opravdu dobře zvládnuta, je třeba dodržet několik nutných zásad a principů. A to je právě obsahem našeho školení.
Mgr. Miloslav Hubatka