Myšlenkové mapy jsou metoda, která ve výuce rozvíjí tvořivost dětí, propojuje obě mozkové hemisféry a spojuje tak logickou a plánovací složku se složkou tvůrčí a také intuitivní.
Poprvé jsem se s myšlenkovými mapami setkal před několika lety v Londýně na mezinárodní výstavě BETT – moderních technologií ve vzdělávání. Snažil jsem se objevit nové výukové programy pro cizí jazyky a také sledoval nové digitální technologie , které se na poli výuky a vzdělání objevily. Mezi stovkami firem a vzdělávacích institucí z celého světa mě kamarád upozornil na metodickou příručku, jak používat myšlenkové mapy na prvním i druhém stupni školy. Ihned mě zaujala a záhy jsem objevil hned několik výrobců SW pro tvorbu map.
Zejména v anglosaských zemích je tato metoda poměrně známá a rozšířená. Běžně ji využívají děti od předškolního věku. Existuje tam tedy i velké množství programů i projektů na rozvoj dovednosti – tvorby a využití myšlenkové mapy. V londýnských školách jsem potom viděl nasazení map v praxi. Žáci a studenti jsou od prvních ročníků školy nuceni své domácí práce a projekty sami prezentovat. Tvorba referátů nebo spíše eseje a myšlenkových map je tedy běžnou záležitostí. Nutno dodat, že je to velmi důležitá dovednost. Žáci jsou od samého počátku školní docházky nuceni různým způsobem samostatně prezentovat své myšlenky nebo výsledky samostatné práce. Podle charakteru úkolu nebo předmětu potom volí formu. Myšlenková mapa je jednou z nich. Výhodou je, že takto připravovaný student navíc získá praktickou dovednost, kde umí srozumitelně strukturovat, řadit, vysvětlovat a prezentovat své myšlenky. Porovnáme-li, jak velmi špatně se až příliš často naši žáci a studenti vyjadřují, jak neohrabaně mnoho z nich (a často i ti nadaní) prezentují svoji práci a vědomosti a jak často vidíme prezentace, jež jsou pouhou špatnou kompilací fragmentů z internetu – typ CTRL + C a CTRL+V. Potom vlastně ani nevědí, co prezentují. Tento problém u samostatně vytvořené eseje nebo myšlenkové mapy odpadá. Co mapa, to originální otisk myšlenek jednotlivce. Ve třídě, kde bylo 24 žáků, byl zadán úkol – vytvoření myšlenkové mapy na jednotné téma. Výsledkem bylo 24 různých myšlenkových map. Z toho se mnoho z nich lišilo velmi výrazně a to jak obsahem, tak formou provedení.
Myšlenkové mapy mě ihned zaujaly a využil jsem jejich předností ve výuce jako metodu samostatné práce pro nadané žáky. Sázel jsem u nadaných na tvůrčí potenciál a snahu o originalitu. Musím říci, že mě nezklamali ani žáci ani metoda. Zacvičení a vysvětlení principu bylo krátké a snadné. Ihned pochopili princip a sami nacházeli nová řešení a vylepšení. Stačilo ukázat několik příkladů.
Vyzkoušel jsem tedy myšlenkové mapy i u dalších žáků a to i u žáků se specifickými potřebami učení – poruchy učení (dyslexie… ) a u žáků- cizinců. A výsledek mě překvapil ještě více. Tato metoda prezentace učiva a prezentace vlastní práce měla velké úspěchy i u této specifické skupiny dětí. Vysvětlení a zácvik vyžadoval delší a systematičtější přípravu, ale dosažené výsledky byly velmi výrazné oproti běžně používaným metodám. Navíc je tato metoda zaujala a některým vysloveně vyhovovala. Evidentně zaúřadovala i pravá hemisféra mozku, protože kromě klasických větví map, které byly pouze popsány pomocí hesel nebo frází, objevily se i mapy zcela postavené na obrázcích nebo piktogramech. Navíc si takto osvojené učivo žáci déle pamatovali a lépe se v něm orientovali.
Dosud vyzkoušené a ověřené klady myšlenkových map jsem soustředil do tohoto výčtu:
- Propojují pravou i levou hemisféru mozku
- Podporují rozvoj tvořivosti
- Usnadňují orientaci v problému nebo učivu
- Usnadňují enreechment a rozšiřování učiva
- Jsou zajímavou formou referátu nebo výkladu
- Učivo, které si žák sám zaznamenává formou myšlenkové mapy, si déle pamatuje
- Grafickou formu mapy si žák volí podle sebe a podle svého způsobu myšlení
- Snadno žáci rozlišují hlavní a vedlejší informace a data
- Rychleji a lépe žáci postupují od obecného ke specifickému
- Snadno a rychle odhalují podstatné a klíčové informace a data
- Relativně snadnější forma myšlenkové mapy mnoha žákům lépe vyhovuje než dlouhé referáty
- Je atraktivní i forma kombinace textu a obrázků nebo piktogramů
- U složité nebo rozsáhlé látky lépe chápou vzájemné vazby nebo vztahy
- Dlouhodobé a správné nasazení mapy může vést i ke zlepšení dovednosti „učit se“.
Mgr. Miloslav Hubatka