Mým prvotním záměrem bylo zavést myšlenkové mapy do výuky jako metodu pro žáky nadané. To jsem udělal .Tito žáci jejich pochopení a využití zvládli relativně rychle a snadno. Kde mě však čekalo velké překvapení, bylo nasazení myšlenkových map u žáků s poruchami učení. Zde pak byly výsledky nejen překvapivé, ale nadmíru pozitivní.
Naučit žáky tvorbu myšlenkových map, vysvětlit zásady a základní pravidla zvládnete maximálně za jednu vyučovací hodinu. Jejich úspěšná aplikace do výuky a jejich přijetí, jakožto metoda a forma práce nebo prezentace je už složitější. Ne že by to žáci nezvládli, ale spíše učitelé sami občas dělají chyby a podceňují přípravu. Výsledky jsou potom rozporuplné a ne vždy splní jejich očekávání. Nechci nyní rozebírat chyby a potřebné zásady úspěšné aplikace myšlenkových map do výuky a do práce žáků, na to máme podrobné a intenzivní školení. Rád bych zde zdůraznil jednu z předností myšlenkových map. Je to významná a úspěšná pomoc pro žáky s poruchami učení. Relativní jednoduchost, komplexnost a grafická podoba myšlenkové mapy při správném použití a při přiměřeném nasazení ve výuce může této skupině našich žáků výrazně pomoci. Já jsem záměrně nasadil myšlenkové mapy do výuky jako pomoc nadaným, ale významnější podporu a pomoc poskytly tyto mapy žákům s handicapem. Například při využití zmíněných map jako formy zápisu probírané látky do sešitu. Pokud jsme tuto formu zápisu pojali správným způsobem, pak si žáci pamatovali probíranou vyučovací látku déle a více. Včetně mnoha detailů, které by jinak ihned zapomínali. Prověřil jsem si tuto skutečnost v následném testu. Výsledkem bylo následující srovnání.
Při klasickém výkladu a zápisu látky do sešitu byl výsledek testu standardní. Byly zde jedničky i horší známky. Výsledek byl rozložen v klasické „gausovce“. Pokud ale byla látka zapisována jako myšlenková mapa, zápis byl tedy v podobě jednoho obrázku, pak konečné výsledky testu byly diametrálně odlišné. Známky byly pouze ve spektru 1-3, ale těch jedniček bylo výrazně více a ještě navíc přibylo testů bez jediné chyby. V testu a následné klasifikaci se totiž žáci z těch horších známek „ přestěhovali“ do těch úspěšnějších. A nemusím říkat, že to byli jednak žáci slabší a hlavně i žáci se zmíněnými poruchami učení, kterým klasický textový zápis nevyhovoval, tedy i proces samotného učení byl méně úspěšný.
POZOR! Zas tak snadné to ale není.
Zde by mohlo dojít k mylnému závěru, že automatické nasazení myšlenkové mapy ve vyučovacím procesu vše samo vyřeší. Že všichni rázem budou úspěšní a budou mít samé jedničky a dvojky. Tak to není. Zde často chybují jak rodiče, tak samotní pedagogové. Je nutno mít na zřeteli hned několik aspektů.
- Je nezbytné žáky na práci s mapami zvyknout.
- Jejich tvorba a využití je dovednost, kterou také získají opakováním, nácvikem a částečně i zvykem.
- Ne zcela každému uživateli myšlenkové mapy vyhovují a jejich tvorba a využití je pak pro ně ideální formou
- Myšlenkové mapy a jejich nasazení ve výuce je alternativa, nikoliv konečné řešení.
- Ne do každé vyučovací látky, hodiny a práce se hodí.
- Myšlenkové mapy nejsou schémata. Jsou to myšlenkové mapy. To je něco jiného! Neplést hrušky a jablka dohromady.
- Jsou zde i další pravidla a principy správného nasazení do výuky, abyste dosáhli obdobného výsledku, jako já v testech.
- Nesprávné nasazení a použití funguje přesně obráceně. Výsledky jsou pak horší, nikoliv lepší.
- Je tedy nezbytné mít a umět správnou metodiku tvorby, nasazení a dalšího využití myšlenkových map ve výuce.
- V neposlední řadě je přímo nezbytné žáky správným způsobem připravit a stimulovat, poskytnout jim v počátcích pomoc a správné rady.
Jakkoliv se nám může zdát tvorba a nasazení myšlenkových map ve výuce snadné , jakkoliv nás mohou motivovat a lákat pozitivní výsledky, je skutečně nezbytné se naučit správné tvorbě a didaktickému využití ve všech jeho aspektech.
Pokud vás správné využití myšlenkových map ve výuce láká, navštivte naše školení a výcvik na používání této metody a formy ve výuce.
Mgr. Miloslav Hubatka