Hlavní stránka » O myšlenkových mapách » Jak se tvoří myšlenkové mapy?

Jak se tvoří myšlenkové mapy?

Jak se tvoří myšlenková mapa? Jak postupovat při její tvorbě a na co si dát pozor?       

Vytvořit myšlenkovou mapu je velmi snadné. Není k tomu potřeba zvláštního vybavení nebo studia. Přesto jsou určité zásady, které je třeba dodržovat a respektovat. Tím, že je  to snadné, může vzniknout dojem, že jde o triviální záležitost, kolem které se dělá příliš humbuku. Kdo však používá mapy ve svém životě nebo práci, bude odporovat, protože ví a má zkušenosti, že jde opravdu o jedinečnou a originální metodu vhodnou pro plánování, uspořádání myšlenek, analýzu věci nebo procesu apod.

 Tvořit můžeme systémem pero-papír. Lepší jsou ovšem pastelky a barvičky. Prostě mapu namalujeme. Při poradě nebo při pouhém záblesku nápadu nebo zajímavé myšlence si načrtneme mapu do diáře nebo na kousek papíru. Když chceme mapu vytvořit v klidu a promyslet si ji, tak si ji prostě namalujeme.

Pro tvorbu map jsou také vhodné počítačové programy. Osobně jim dávám přednost pro některé jejich přednosti jako je:
Lepší grafická úprava a z toho plynoucí lepší přehlednost
Možnost snadno přidat, umazat, přesunout nebo změnit strukturu myšlenkové mapy
Možnost přidávat obrázky z vlastních souborů nebo nabízených galerií
Možnost ukládat do vlastních složek a kdykoliv se k mapám vracet a znovu s nimi pracovat
Možnost mapy posílat e-mailem, předávat jiným osobám
Možnost přidávat poznámky, URL adresy, přiřazovat osoby k jednotlivým úkolům a položkám atp
Možnost exportovat do formátů GIF, JPG, PDF nebo do formátů Microsoft Office

Samotná tvorba se provádí v několika postupných krocích.

Nejprve si ujasněte problém, téma nebo mapovanou oblast. U map týkajících se například řešení problémů nebo vašich postojů je potřeba se jaksi „naladit“ – uklidnit se, udělat si pohodlí, koncentrovat se na danou oblast.

Stanovit si výchozí problém a k němu základní – klíčové oblasti. Je možné ještě určit prioritu, závažnost, vzájemnou vazbu…
Poté začneme klíčové oblasti rozvíjet, členit a budujeme druhou a třetí úroveň
Poté přidáme obrázky, ikony, piktogramy a znovu procházíme druhou a třetí úroveň a uvědomujeme si vzájemné vazby a charaktery jednotlivých větví.
Pokud je třeba a objevily se nám další oblasti, tak je možné, že se vám objeví další úrovně a některý problém se začne více větvit a prohlubovat. Často se ukáže, že i zdánlivě triviální problém je daleko složitější nebo je provázaný (je závislý) na dalších oblastech.
V tomto okamžiku můžeme přidat tzv. „oblaka“ – určité větve nebo jejich části se označí v barevné – odlišené bublině. Také v této fázi sledujeme pojmy, které se objevily ve více větvích nebo úrovních. Objeví-li se stejný pojem dvakrát, je dobré se podívat jakou roli hraje a proč. Objeví-li se dokonce ve vaší mapě na různých místech třikrát i více, tak 100% je třeba se na daný pojem – oblast zaměřit. Často to bývá zdánlivě samozřejmá věc, ale její podcenění je nebezpečné. Jde o klíčový pojem. Také zde může být otázka, zda to není záležitost, která by si zasloužila vlastní větev od úrovně 2.
Mapa je hotová, ale práce s ní nekončí. Doporučuji si udělat přestávku a znovu se k ní vrátit. Klidně i s větším časovým odstupem a znovu projít jednotlivé oblasti. Možná si na něco vzpomenete nebo naopak něco ještě změníte.
Mapy jsou ryze individuální záležitost. Co člověk, to originál. Každá mapa je nejen jiná, ale i jinak vytvořená – někdy více, jindy méně obrázků. Někdy je složitější a jindy je prostá. Mění se barevné provedení, složitost a propracovanost. Vše určujete vy a váš mozek, vaše myšlení.

Mgr.Miloslav Hubatka